Marie von Ebner-Eschenbach

Marie von Ebner-Eschenbachová se narodila roku 1830 v zámku v Zdislavicích na Moravě a zemřela v roce 1916 ve Vídni. Pocházela z druhého manželství hraběte Františka Dubského a od chvíle, kdy se naučila psát, patřila svou celou bytostí literatuře. Zprvu narazila na nepochopení rodinných příslušníků a později i na kritiku, která ji nikdy neuznala jako autorku divadelních her.
Romány, novelami a aforismy přece jen dokázala přesvědčit čtenáře a přísnou kritiku o své moudrosti a hlubokém pochopení lidské duše z jakékoli společenské skupiny. Její příběhy se nejčastěji odehrávají na moravském venkově či ve Vídni, ve vyšší společnosti či mezi venkovskými lidmi. Jejími postavami jsou však vždy lidé se všemi starostmi, špatnými i dobrými vlastnostmi, nezjednodušení, tvůrci vlastních osudů.
K 70. narozeninám (1. 9. 1900) jí byl – jako první ženě – udělen Vídeňskou univerzitou čestný doktorát z filozofie právě za její otevřenost světu a moudrost, se kterou dokázala popsat osudy svých postav.
Myšlenky, které vložila do svých románů (Obecní dítě, Božena, Neodčinitelná vina), povídek a novel (Lotti hodinářka, Vesnické a zámecké příběhy, Stará škola…), vzpomínek či aforismů, osloví nepochybně i dnešního čtenáře.

PhDr. Eleonora Jeřábková

Komentáře